JAY-Z, KANEY WEST, ROMAIN GAVRAS A PRAHA !!!

Romain Gavras je slavný režisér videoklipů. Natočil třeba Civilization pro Justice, kontroverzní Born Free od MIA nebo The Age of Understatement pro Lats Shadow pupets. A teď natočil další úžasný videoklip pro Jay-Zho a Kaney Westa a celý se to odehrává v Praze kolem Národního divadla!!!
To prostě musíte vidět. Mě to úplně sebralo dech. Gavras často pracuje s velmi realistickými záběry, plných násilí a krve a tady to video není vyjímkou. Ale mě to nevadí, protože to jsou především dokonale krásné záběry jak od staré ruské filmařské školy.
A ten song! Nevěděla jsem že tihle dva rapeři dokážou složit něco tak silného!

Jay-Z & Kanye West - No Church In The Wild 

Sranda, že kolem chodím každý všední den do školy :D. Famu je hned naproti Národnímu divadlu.

Dave Gahan a Soulsavers - mikro recenze

Jako správný fanoušek Depeche Mode a především Davida Gahana jsem si samozřejmě nemohla odpustit neposlechnout si, co udělal spolu se skupinou Soulsavers.

Soulsavers vlastně nejsou obyčejná kapela, je to spíš produkční a remixová skupina, která už má za sebou čtyři alba a spolupráci se zpěváky jako Mark Lanegan, Mike Patton z Faith No More a teď si vyhlídli i frontmana Depeche Mode. Vždyť taky Depěšákům předskakovali na jejichg předchozí tour.

Co řící k albu samotnému?

Na mě je až moc klasické, nejsou tam žádné nové zvukové nápadůy a expreimenty.

Styl  by se dal klasifikovat jako elektro-rock a prvky country a blues. Hymnické refrény se smyčci jsou sice silné, ale někdy sklouzávají až do kýče. Vše to ale o příčku výš povyšuje Gahanův dokonalý hluboký hlas. Bohužel to už nevytáhne výš, než na dvě hvězdičky.

HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH PÍSNÍ:

1. La Ribera  *
2. In The Morning ***
3. Longest Day ***
4. Presence of God ***
5. Just Try **
6. Gone Too Far ***
7. Point Sur Pt.1 *
8. Take Me Back Home ***
9. Bitterman ***
10. I Can't Stay **
11. Take *
12. Tonight ***

SINGL LONGEST DAY UŽ JSEM SEM DÁVALA, TAK TADY JE CELKEM POVEDENÁ TAKE ME BACK HOME:

INTERVIEW S TVŮRCI (zdá se, že Dave má na pravém zápěstí nové tetování :)

Videoklip Run Boy Run od Woodkida je na světě!

Tak a je to tady! Ttěšila jsem se na to snad dva měsíce. Woodkid je prostě skvělý výtvarník a režisér, klip je zase úžasně monumentální epický, trochu správně podivný až strašidelný.
A samotná píseň je myslím jedna z jeho nejlepších, je rychlejší a rytmičtější než ty jeho nudné a pomalé.
Co dodat? Love that. Povině si to posťe v HD kvalitě a přes celou obrazovku.

WHO I WANNA SEE LIVE ?

Schválně jsem si chtěla srovnat v hlavě, jaké kapely chci ještě vidět naživo.
Vyšel mi seznam deseti jmen, tak doufám, že se to všechno brzo splní, protože každý rok přibývají jména nová. Dokud to nebudu mít vše odškrtané, tak nemůžu umřít! :D

A tady ještě, jen tak pro můj pořádek, koho už jsem naživo viděla (a ráda):
Depeche Mode
Jamiroquai
Lenny Krawitz
Beady Eye
The Kooks
Jamie Woon
The Kills
Friendly Fires
Nick Cave
Clueso
Elbow
Kasabian
Kings of Leon
MGMT
The Whitest Boy Alive
Woodkid
Two Door Cinema Club
The Ting Tings
Audio Bullys
Ennio Morricone



ČESKÉ:
Support Lesbiens
Yvonne Sanchez
JAR
Navigators
Sunshine
MIG 21

Electronic Beats 2012 - reportáž

Včera jsem se konečně uzdravila z mého koncertního absťáku. Se strou (joss) jsem totiž navštívily Electronic Beats festival v pražské Arše.

Prince of Tennis, jsme nijak zvlášť netoužili vidět, tak jsme dorazily až na desátou, Když jsme přišli potkali jsme hned všechny slavnější lidi, co tam byli. Nejprve Páju Kučeru, asi nejznámějšího hudebního publicistu u nás. Zpěváka 127 stupňů, dalšího slavného publicistu Honzu Vedrala a Jiřího Buriana z Republic of Two.

Za chvíli začali hrát Grimes. Zpěvačka byla stejně ulítlá, jak v klipech a ještě kolem ní na podiu pobíhali a tančili dva ještě víc crazy kluci + jeden postarší strejda. :D Neuvěřitelné! Vůbec nevím, co to jako mělo bejt. Ani nehráli na žádné nástroje. No každopádně to byla sranda a docela svou přemírou energie dokázali nakazit i publikum. Poslechli jsme si tři první songy a pak se odebraly na pivo a sedli si na schody. Grimes ale opravdu hráli snad jen půl hodiny a tak jsme se za pár minut zase zvedali a mířili před podium, aby jsme na malého Woodkida dobře viděly.

Stejně jako Grimes skončili přesně na čas, tak Wodkid začal také přesně, žádné velké zpoždění, jak jsem očekávala. Musím pochválit organizátory akce, že to měli moc dobře zvládnuté.

No takže pan „dřevěné dítě“ zahrál všechno, co na koncertech hraje. Ty čtyři písničky, co zatím vydal + ty co ještě nevydal. Dokonce zahrál i očekávaný singl Run Boy Run. Myslím, že zní nadějně. Je takový ráznější, něco jako Iron. Všichni samozřejmě nejvíc čekali až zahraje právě jeho první singl. Nějaký kluci před náma křičeli: „Zahraj železo!“ :D

No a když to asi ve třičtvrtině koncertu přišlo, všichni hned ožili. Woodkid dal ještě nakonec delší jam session bubeníků a pobízel nás ke skákání. Jedny z nejlepších momentů celého jeho setu byly prostě ty rytmické pasáže jen s bubny. To se dalo dokonce někdy i skákat. Bohužel většina setu byla z pomalejších písniček, ale to se dalo čekat.

Každopádně to byl docela dobrý koncert, přesně takový jako jsem ho čekala.

Ale pak už přišli na řadu Whitest Boy Alive, hlavní hvězda večera, které jsem si oblíbila až teprve nedávno a naposlouchala je právě kvůli tomuto koncertu.

Whitest Boy hrajou přesně takovou hudbu, která se skvěle hodí na koncerty – takový indie funky jazz. Výborná  uvolněná záležitost dovolující nekonečné jamovací konce, sóla basáků a vyskákané pasáže.

Čekala jsem, že tahle skupina bude naživo dobrá, ale že to bude až tak skvělé jsem fakt nečekala. Dokonce jejich koncert můžu považovat za jeden z nejlepší v mém životě. A to to není nijak moje super extra oblíbená kapela, mám je spíš jen ráda.

Ale prostě, tady se lidi tak rozjeli, skákali kdy mohli, tančili zpívali. Prostě nádhera. Při takových chvílích si vždycky uvědomím, že stojí za to žít.

U jediných Whitest Boy si nakonec diváci vydupali přídavek. A stálo to za to.

Pak jsme ještě počkali na Mika Skinnera, který tu byl jen v roli dýdžeje. Musím říct, že jsem od něj čekala mnohem víc. Byl to takový docela komerční elektro-reagge-dubstep či co a ani se na to nedalo pořádně tancovat. No každpodádně jsme to, ani nevím jak, vydrželi až do konce. A skončili až ve tři ráno. Jo a ještě něco! Zpěvák Whitest Boy –  Erlend Oye, kterého můžete znát i z norského dua Kings of Convenience, potom tančil na Mika Skineera dole s ostatníma normálníma lidma! Nemohla jsem tomu věřit. Plno lidí mu samozřejmě říkalo do ucha, jak skvěle zahráli. A on se jen usmíval a tančil dál. Fakt dobrej týpek, dost spontánní na to, že je Nor.

Shrnutí:

Bylo vyprodáno a kdo tam nebyl prohloupil.

A hlavně! Když k nám ještě někdy Whitest Boy přijedou tak o tom jestli na ně zase pujdu nebudu přemýšlet ani milióntinu sekundy.

 crazy boy od Grimes :D

 Woodkid

The Whitest Boy Alive

Erlend mezi fanoušky. Ha! Kdo má takovou fotku?! Moc lidí ne.

 Mike se svým strejdou, nebo co to bylo

 Stage Diving

První video z YouTube, není moje,  ale jen se podívejte na tu atmosféru, hlavně kolem třetí minuty se to krutě rozjede
d

MÉ VIDEA

Nová a nedějná americká skupina Awolnation míří do Česka

Tuhle skupinu jsem objevila teprve nedávno. V pořadu Medúza ji totiž doporučil Oto Klempíř z J.A.R.
Píseň mě zaujala už napoprvé, ale jen tak trochu. Po čase mi ale stále vrtala v hlavě a musela jsem si jí pořád v duchu zpívat. Teď jsem na ni ještě náhodou narazila jako live verze na Coachelle a bylo vymalováno. Konečně jsem si jistá - je to skvělý song. Na YouTube má už 25 milionů shlédnutí.

Ale teď už o skupině samotné:
Awolnation pocházejí z Los Angeles a dohromady se dali teprve nedávno. V březnu minulého vydali své debutové album s názvem Megalitic Symphony. A hned jejich první singl Sail se vyšplhal až na desáté místo americké hitparády. Název téhle bandy pochází z přezdívky zakládajícího člena, zpěváka a hlavního songwrittera Aarona Bruna.

Já sama od Ewolnation znám zatím jenom Sail. Tak si ho pusťe taky a když se ám bude líbit a pak se vám bude líbit i celé jejich album, tak mám pro vás super zprávu. Ewolnation byli potvrzeni jako headliner českého festivalu Jam Rock. Když jsem to včera viděla na plakátě, nemohla jsem tomu uvěřit.
Vypadá to, že k nám konečně kapely začínají víc jezdit. YES!

http://www.jamrock.cz/potvrzujeme-awolnation-hrozi-stav-vyprodano-news-20.html

Videoklip. Na začátku se mi zdálo, že ten zpěvák má nějak upravený, zdrsněný hlas, ale on takhle fakt zpívá :D.

LIVE IN COACHELLA. No a je to docela fešák, i když na mě má někdy až moc klukovský a americký vzhled.

U SLEDOVÁNÍ TOHOHLE NEUVĚŘITELNÉHO VIDEA OBJEVILO EWOLNATION ASI NEJVÍC LIDÍ. Stejně tak i Oto Klempíř :)