Recenze The XX - Coexist

Čtyři roky veřejnost čekala na další album kritiky oslavovaných The XX. Vyhráli Mercury Prize a já jejich dubotové album také považuju za výborné a přelomové dílo v součané hudbě.

Proto jsem těšila i na to druhé. The XX už předem dali vědět, že nebudou s nahráváním pospíchat a radši to udělají kvalitně.

Bohužel ani dlouhá doba přípravy jim nepomohla, aby překonali svůj debut.

Naopak klesli o několik příček níže. Je to asi nějaké prokletí, že začínajcí kapely dělají své první album s jakousi nadšeností a volností a proto se téměř vždy povede. Potom už jsou ale semleti šoubyznysem a pod tlakem velkého očekávání a už nedokážou na svůj úspěch navázat.

Potěšilo mě, že si The XX zachovali stejný osobitý styl minimalistických melodií. Pouze dva nebo jeden nástroj. Už tu ale chybí nějaký zapamatovatelný rytmus, vzrušení, gradování.

Vše splývá do jednoho dlouhého songu, jedné dlouhé nálady a né písně.

Pár písní s výraznějším elektronickým rytmem si ještě zapamatujete a jsou to ty nejlepší, ale většina jen pouze na dvě hvězdičky z pěti. Album je dobré spíše k práci, určitě ale chválím krásný zpěv Romy a Olivera.

CELKOVÉ HODNOCENÍ: 

1. Angels 2:51  ***  (první singl)
2. Chained 2:47  **  (druhý singl)
3. Fiction 2:56 **
4. Try 3:15 **
5. Reunion 3:57 ***
6. Sunset 3:38  **
7. Missing 3:33 **
8. Tides 3:01 ***
9. Unfold 3:02 **
10. Swept Away 4:59 ***
11. Our Song 3:13 **