Under The Influence of Giants – to, co předcházelo Awolnation

Under the Influence of Giants, zkráceně UTIOG, byla předchozí kapela Aarona Bruna. První se tedy jmenovali Hometown Hero, ale měli hrozné problémy s nahrávací společností, tak se s ní rozešli a založili Under the Influence of Giants, název vyjadřuje právě jejich boj s nadvládou mocných diktátorských labelů. Měli celkem úspěch, v rodné americe vyprodávaly slvané kluby, po Evropě kocertovali se skupinou The Sounds. Vystoupili i v show Jimmy Kimmel Live.

Pak se asi vše nějak zase rozplynulo a Aaron dostal nabídku u Redbull Records založit novou kapelu a tak vznikli Awolnation. Kam přešel ještě jeden člen z UTIOG a to kníratý basák David Amezcua.

Tohle vše se událo mezi roky 2000-2008.

Under The Influence mezi své vzory uvádějí Bratles, The Who, Led Zepelin, Bee Gees, Prince, nebo Wham!. A přesně všechno tohle tam slyšíte.Podle sebe bych to charakterizovala, jako romantický chytlavý pop na vyšší úrovni. Hrozně mi připomínají tu skupinu, co měl Hugh Grant ve filmu Hudbu složil, slova napsal. Skupina POP :D. I ta hudba je podobná :D.  Asi se teď zděsíte, ale pár písniček určitě stijí zaposlech, je to v podstaě podobné Awolnation, hodně proměnlivé, zábavné, ty melodie vám rozhodně uvíznou v hlavě. Aaron Bruno prostě umí napsat hit.

Jo a ještě něco mají společného s POP a bohužel to nejhorší. Image! :D Oblíkají se, nebo spíše oblékali se do takových glamour-rock-bláznivého outfitů. Aaron vypadá jak gay :D. Šálička, lesklé sáčko. Strašný! Já ho prostě nemůžu vidět. Obhajovali to sice tím, že chtěli být prostě originální, ale tohle je už i na mě moc.

Obal alba se k nim skvěle hodí

Aaron děda :D

Jejich největší hit a podle mě oprávněně - Mama's Room. Ten klip? No prostě osmdestátky, ale v roce 2006 :D. Asi se budete smát. Je to hrozné klišé.

 

d

Druhý nejlepší song - In The Clouds .Aaron tady zas vypadá jak nějaký ulazený nagelovaný zpěváček z nějaké devadesátkové boyband kapely a já si zas připadám jak nějaká teenage fanyka, když je poslouchám :D.

f

Malý dokument, kde se dozvíte všechno podstatné. Aaron se za poslední dobu hodně změnil v oblékání, naštěstí k lepšímu :D. (Drew Stewart?, ten je přece taky v Awolnation! Před deseti dny se mi podepisoval! :D)

Poslechněte si tuhle písničku od času 2:15 . Předtím je to naprosto klasický pop song s chytlavým refrénem, ale co se starne pak! Konec jak od Massive Attack. Aaron mě nikdy nepřestane překvapovat. Fakt nejrozpoluplnější člověk na světě.

Electric Guest mají hit letošního léta

(Omlovám,  se že se teď trochu dubluju se setrřiným blogem, ale já o tomhle chtěla napsat taky:)

Electric Guest pocházejí z Los Angeles, vznikli teprve minulý rok, album jim produkoval Danger Mouse, znějí něco jako Broken Bells nebo Plan B, když zpívá vysokým hlasem.
Singl This Head I Hold je skvělá easy-listening písnička na léto.
Po prvním poslechu mě trochu nudila, zdála se mi moc monotóní, ale musíte tomu dát čas.
Zdá se že Electric Guest jsou takoví "Foster the People" letošního léta.
Jo jinak hrajou i v Berlíně a Hamburku, jestli je chcete vidět live. :)

ELECTRIC GUEST - THIS HEAD I HOLD






 Matthew Compton a Asa Taccone

OBAL DEBUTOVÉHO ALBA

Awolnation na Jamrocku, aneb mise splněna !

Je to neuvěřitelné, před asi měsícem jsem tuhle kapelu slyšlela poprvé (v televizi v Medúze), po týdnu se do nich zbláznila a za 14 dní už je viděla live! Nikdy jsem nezažila, že by to šlo takhe rychle.

Když jsem zjistila , že budou hrát na Jamrocku, tak jsem hned soutěžila o lístky, ale kdybych je nevyhrála, tak bych prostě asi nejela, nehodilo se mi to jak finančně, tak časově. Den předtím jsem se měla vracet z náročného focení jednoho českého filmu. A těch hudebních akcí na léto bylo už nějak moc. Ale pak si tak jedno ráno jdu zase na mail, a tam! : „Gratulujeme vyhráváte vstupenku na festival Jamrock“. Já se jen musela smát. :D

Po rozhovoru s rodinou, když neměli nic proti, jsem se definitivně rozhodla, že pojedu. Na jednu noc, sama, stanovat, doprava .... říkala jsem si, že jsem asi zbláznila, ale vidět jejich zpěváka Aarona Bruna a osotaní kluky hrát naživo pro mě byla moc lákavá nabídka.

No takže, jsem ve dvě hodiny odpoledne odjela z Černého Mostu,do Žamberka, kde se koná festival Jamrock. Dorazila jsem, vyměnila vsupenky za náramky a šla si postavit stan. Na louce tady stálo asi jen tak 60 stanů bylo tu ještě plno místa. Asi je to menší festival. Úplná pohodička a klídek, to se nedá s Frequency srovnávat! :D

Šla jsem do areálu stagí, hrála tu nějaká strašná metalová kapela a stálo tady dost metaláků a černooďenců. Prostě bylo vidět, že tenhle festival je opravdu zaměřen na tvrdší muziku. Přišlo mi, že tu jsou spíš místní, pro které je tahle akce jediné pozdvižení a tak sem chodí každý rok, ať tu hraje , kdo tu hraje. :D Neuvěřitelný. To bych nemohla. Já vždycky jedu jen kvůli kapelám!

Poslechla jsem si Visací Zámek, který mám docela ráda. Pak hráli indie rockeři z Británie Young Guns. Možná znáte jejich singl Bones, který hrajou i naše rádia.

Jakmile dohráli, šla jsem si radši stoupnout před stage, protože vím, že Aaron vždy chodí k publiku a často i surfuje na lidech. Chtěla jsem být v druhé řadě, abych na něj kdyžtak dosáhla, ale přitom mohla v pohodě skákat. To se mi splnilo, byl tu jen hlouček lidí, kterým se spíš jen nechtělo odejít, než že by to byli nějací velcí fanoušci. Později jsem jen slyšela pár lidí, jak si zpívají jejich texty, tak aspoň nějací fandové tu byli! Já už myslela, že je u nás nikdo nezná.

Škvírou v plachtě jsem na okamžik zahlédla členy skupiny, jak se připravují a byl tam i Aaron! Ta blonďatá hlava se prostě nedá přehlédnout! Pak už bylo 22:45 a moderátor večera pozval na podium skupinu Awolnation!

Začali přicházet, Aaron měl na sobě šedé plátěné kalhoty, žluté botasky podobné adidas či puma a modrou bundu do námořnické stylu, jak jinak J. No vždyť byla zima. A oni jsou zvyklí na ty kalifornská vedra.

Jo  a měl zvednuté ruce a nesl nějaké rohlíky či banány :D.

Začali songem „People“ a dál hráli podle setlistu jako na jiných koncertech. Bohužel Aarona nebylo moc slyšet, ale to byla asi daň za to, že jsem byla tak ve předu.

Později si Aaron sundal tu bundu a do konce koncertu zůstal v mikině. Docela mezi songy mluvil, ale to on vždycky. Pořád jsem čekala, kdy bude serfovat nebo aspoň půjde k plotu, ale počasí tomu nepřálo, byla zima a před stagí pěkné bahýnko. Ale klávesák si na chvíli zaserfoval :D. Dokonce jsem se potom phyby snažila naznačit Aaronovi, ať jde k nám, ale nevšiml si mě. Před gospelovou slaďárnou All I Need řekl, ať se chytíme kolem ramen. :D a vytáhneme zapalovače a mobily. Mám to i natočené. Jo a v poslední, jedné z nejlepších a nejdelších písní, Knights of Shame si šel dokonce zabubnovat, to jsem ještě neviděla, že by někdy bubnoval. Možná to byl vyjímka, protože Awolnation tady končili svou evropskou tour a pak se vraceli do Ameriky. Jo jinak lidi si to chtěli užít, tak docela skákali a zpívali, to jsem ani nečekala, super!

No a pak odbyla jedenáctá a Awol dohráli. Já se už pomalu sunula pryč, trochu zklamaná, že Aaron nešel k podiu. Ale pak najednou slyším, jak moderátor říká:

„Kluci jsou teda pěkně zplavení, ale jestli budou chtít, tak se za chvíli objeví v tom stanu vedle a podepíší vám, co budete chtít.“

Já spozorněla, ale ironicky jsem si v hlavě říkala: „No jasně, to určitě, jedna z nejslavnějších amerických kapel alternativní scény tu bude dělat autogramiádu“. Přišlo mi to jako utopie. Takhle slavné kapely už nedělají autogramiády. Ale radši jsem tam zůstala, co kdyby.

U stanu , kde probíhali podepisovačky se shromáždilo tak 15 lidí. Já si říkala, „Oni tomu snad věří?!“ Pak jedna holka přinesla papírky na podpisy a mě už to začalo být divné. A pak najednou nějaké holka říká: „Vydržte, kapela za chvíli přijde, oni jen ještě něco dávají do auta“ .

Rozbušilo se mi srdce. To snad není možný, oni fakt přijdou !!!!!!!!!!  Bylo to jak ve snu! Okamžitě jsem si v angličtině začla připravovat, co jim řeknu, nastavila jsem foťák a trochu se upravila a pak najednou začali přicházet!

Sedli si na židličky do řady. Myslela jsem že se utvoří takový ta klasická fronta , bude se postupovat a každý dostane od každého člena podpis. Ale to se nějak zvrhlo a největší dav se vytvořil před Aaronem. Nechala jsem si podepsat sympatického klavesáka-surfera, který byl hned u mě. Pak jsem postupila ke kytaristovi , kterého jsem ani moc neznala. Ale přišla mi to jako slušnost si nechat podepsat od všech a né jen od Aarona. Ještě jsem tomu kytaristovi řekla „Great show“ a on řekl „Thank you“ A pak! Pak to přišlo. Posunula jsem se k Aaronovi, řekla „Hi Aaron“ on „Hi“ a začal se podepisovat, pak jsem se myslím, jako vůbec první odvážila říct: „Can I take photo with you?“ A on: „Yeah, sure“. Řekla jsem nějakým holkám, jestli nás můžou vyfotit. Aaron se naklonil přes lavici a já k němu, chytil mě kolem ramen a já jeho kolem pasu. Prostě jak se to dělá, když se fotí fanoušci s hudebníkama. A bylo to! Zážitek na celý život by na světě! To bylo porvé, kdy jsem se dotala tak blízko k nějakému vysněnému idolu. Vždycky jsem si představovala, jak skoro omdlím, zapomenu všechna anglická slovíčka a nebudu moct vydat ani hlásku, ale byla jsem docela v pohodě. Až mě to překvapilo. Taky to bylo tím, že tu bylo plno dalších holek a ty takovéhle histerické emoce neprojevovali. A taky když prostě vnímáte, jak fyzicky stojí před váma, tak vidíte, že jsou to prostě normální lidi, jako my všichni.

Pak se všichni asi ještě 10 minut fotili s dalšíma fanouškama. Jednou mi dokonce nějaká skupinka řekla, ať je vyfotím s Aarone, takže Aaron se na mě musel zase podívat! YES! :D

No a pak se najednou rozloučili. Až doma mi pak došlo, že Aaron, se nerozloučil, ani nezamával, jen prostě odešel a na podiu na konci koncertu to samý. Už začínám víc chápat tu jeho přezdívku – Awol! :D

I při tý autogramiádě se mi Aaron zdál ze všech takový až skoro introvert, mluvil tak úsečně bez emocí, ostatní kluci z kapely dělali různé srandičky před foťáky, snažili se s fanoušky ještě něco prohodit, ale Aaron ne, čím dál víc ho vnímám spíš jako přemýšlivého, inteligentního kluka, kterému opravdu záleží na tom skládat výbornou hudbu a ten kolotoč kolem ho moc nezajímá.

Dál už vám to popisovat nebuu, prostě jsem si koupila ještě nějaký jídlo a pak šla spát, kupodivu jsem i po takhle úžasném zážitku usla docela dobře, taky jsem byla pekelně unavená, z tohodle snad nejanbitějšího týdne v mém životě.

Musím říct, že mi to setkání s Aaronem začíná teprve teď docházet. :)

Stanové městečko na louce

Jediná možnost hygieny, ani sprchy tu nebyly!

Vstup do areálu stagí a fronta na náramky

Merchandising Awolnation! Triko za 400 Kč.

Vlajka myslim že za 200.

 

Visáči už jedou! (Hlavní stage)

A je to tady. Aaron vítězí. Měli to i docela blbě nasvětlené, že napodiu byla docela tma, takže fotky jsou na nic. Spíš jsem točila videa, ale tam je zase zvuk na nic.

 

 

 

 Já s panem Brunem. :)

Ten fixou je od Arona

Na minulém koncertě ve Vídni měl taky knírek a já si říkala, jestli ho bude mít i na Jamrocku, tak ho zabiju. Ale pak mi to ani nevadilo, vypadá dobře i jako "moustache man". ;-)

 ta pacička :D

Aaron na koci vyhazoval paličky, ale já se ani nesnažila to chytit, protože se bojím, že mě někdo zabije :D. Stejně to neletělo ke mě.

 

Začátek All I Need a Aaronův proslov. Jedniná písnička, která se dala točit se zvukem.










Pokračování All I Need

Autogramiáda, na konci mi tahle skupinka řekne, ať je vyfotím. :D

I GO AWOL !!!!!!!!

Pamatujete si ještě, jak jsem se tu zmiňovala o nějaké kapele Awolnation a jejich výborném songu Sail. No tak jsem nějak před pár dny zavítala na jejich stránky a stalo se to, že jsem tam zůstala asi půl hodiny civět na jejich videa a totálně se do nich zamilovala. Takže od teď čekejte plno článků o této partičce. Ha! Až vás to bude štvát, ale já o nich budu psát dál, protože tady mají pořád málo fanoušků.

Pocházejí z hlavního města Texasu – Austin. To je tam úplně na jihu USA, nad Mexikem, takže docela divoký. Jejich hudba dokonale odpovídá jejich původu, jsou tam slyšet prvky gospelu a taková ta americká popovost a pompéznost refrénů. Pro mě jsou asi nerozpoluplnější kapela na světě, ve všem! Některé písně jsou dost alternativní, prostě electro-rock s docela novátorskými a podivnými syntetizátorovými efekty  a pak přijde na refrén a ten je zase totálně popový, uhlazený jak do rádia. Ale já jim to odpouštím, protože mě prostě strašně baví! Všechny songy jsou nabitý neuvěřitelnou energií a hrozně šlapou. Image Awolnation je taky hodně rozpoluplná, stylizují se do jakýchsi námořníků, na koncertech vždy serfují na lidech, zpěvák nosí pruhovaná trička a jejich neslavnější song se jmenuje „Vyplout“ :d. No a zároveň si dělají takové filmečky z vesmíru, jejich maskot je takový kosmonaut a hlavně jeho helma. Prostě mají plno tváří, jak hudebně tak i vizuálně a já pořád nevím, co si mám o nich myslet. Jsou strašně proměnlivý.

Awolnation se tak nějak dali dohromady v roce 2009, kdy frontmana Aarona Bruna, nechali nahrát pár písniček ve studiu Red Bull records a asi se jim to líbilo, tak s nimi hned podepsali smlouvu.

Jinak zpěvák Aaron Bruno je někdy celá kapela, všechno skládá, fotografové fotí skoro jenom jeho a rozhovory taky často dělá sám. Kapela se dokonce jmenuje po jeho přezdívce z mládí, kterou jsem dodneška úplně nepochopila. Awol znamená dezertovat a on prý v mládí vždy odešel, aniž by se loučil, protože to prostě bylo jednodušší.

Velmi mě teď znepokojuje fakt, že Awolnation za 12 dní přijedou koncertovat do ČR na festival Jamrock a já už nemůžu utrácet za koncerty. Nééééééé! Ale jestli vyhraju ty lístky, tak asi pojedu. (Nechystá se někdo z Prahy? ;-)

http://awolnationmusic.com/

První ípíčko se songem, který je proslavil:

Obal jejch prvního a zatím jediného alba Megalitic Symphony:

 A tady je celá parta :)

Aaron Bruno se celkem dobře a zajímavě oblíká. Námořnicky, jak jinak :). A potrpí si na červené boty, jakékoli hlavně že jsou červené.  (I když tahle fotka to zrovna nedokazuje) Asi si kvůli němu budu muset koupit červené bačkůrky, ketré nosí na koncerty.

Á tady jsou ty bačkůrky! :D.

Druhý singl BURN IT DOWN  vybrali skvěle, vživotě jsem neslyšela písničku, která tak pekelně jede. A v klipu hraje i sestra Mark Ronsona! (ta soudkyně :D)

SAIL live v jejich domovském městě Austin !!!!Mimochodem Awolnation dostali cenu za nejlepší festivalovou kapelu. Jejich koncerty jsou fakt úžasný. Zpěvák si vždycky na konci Sail veme prkno a jde surfovat na lidech! :D

Reportáž o jejich prvním koncertu v Británii a rozhovor s Aaronem :). Uslyšíte tady všechny důležité songy.

Upoutávka na song M.F.  Takovýhle malých videí mají Awol plno, určitě koukněte na jejich stránky. Jo a taky vám to vysvětlí ten můj nadpis. No prostě už jsem do toho tak spadla, že používám jejich slang :D.







Awolnation a jeich fiktivní filmečky: Tady dělají z Aarona filmovou hvězdu, která právě točí film jak jinak než na lodi :).

 

THE BLACK KEYS - GOLD ON THE CEILING (New video)

NO COMMENT ...