Když jsem vybírala na který z mnoha londýnských koncertů koupit lístky, volba byla celkem jasná. Například teď před Vánoci je to tu opravdu nabité, v jednom týdnu tu například hrají Band of Skulls, The XX, Plan B ... všechno tohle by mě lákalo, ale prostě spojení dvou tak výborných kapel jako Black Keys a Maccabees a ještě k tomu v Londýnské O2 aréně! To se jsem prostě nemohla propásnout.
Bohužel lístky už
byly vyprodané, takže jsem je musela koupit mnohem dráž přes Viagogo, ale za u
cenu to stálo!
Na koncert jsme
se vydaly společně se ségrou (ta ještě společně s mým tátou mě právě
přijela v tomto období navštívit do Londýna).
Londýnská O2
aréna je ta obrovská bílá placka vypadající trochu jak mimozemská spaceship,
která přistála na břehu Temže. Konají se tam ty největší hudební, sportovní
a jiné akce. Nedávno k ní
taky postavili lanovku (Emirates Cable Car), jež vede z druhého břehu přes
řeku. Tak mě napadlo, že by bylo hodně cool dojet na koncert lanovkou! :D Pro
Joss to možná nebyl nejpříjemnější zážitek na světě :D ale daly jsme to!. Už
když jsem se blížili k O2 bylo vidět, že tahle hala nemá jen jedno
využití. Venku se lidi točili na velkém řetízkáči, vedle bylo 3D kino, uvnitř
kolem dokola desítky restaurací,
bary, diskotéky, výstava o britské hudbě a mnoho dalších možností jak
strávit čas. To není jako naše O2 aréna, tady to prostě žije, ikdyž zrovna
žádný koncert není. Dokonce je teď nějaká akce, že můžete připoutaní vylézt na
střechu O2 a kochat se výhledem na Londýn. :D ty už neví, co by pro ty lidi
vymysleli.
No my jsme však
horolezčit nechtěly a vydaly jsme se přímo ke vchodu F, kde už čekala docela
fronta na otevření brány.
V 18:30 pak začli pouštět lidi. Při příchodu do samotné koncertní haly,
jsem nebyla tak ohromena, jak bych čekala. Je to velká hala, ale né zas tak
obrovská, jak bych čekala a prostor na stání je snad menší než v pražské
aréně. No každopádně to je lepší, protože se tu nemačká pak tolik lidí.
Ještě před
najitím si místa jsme si ale samozřejmě chtěly odložit zimní kabáty, ale nikde
nebyl nápis Cloackroom, po zeptání se staffu jsme zjistily, že tu opravdu žádná
šatna není! To si dělají srandu? To tam budem skákat v kabátech! No nic,
možná to mají kvůli nějakým bezpečnostím opatřením, ale nevím teda jakým.
Před sedmou jsme
si šli sednout blízko podia, tak sedm metrů od plotu, zas tak blízko jsme být
nepotřebovaly protože v obou skupinách nemáme žádného vyloženě idola (i
když Orlando Weeks je docela fešák :D) Ostatní to taky moc nehrotili, seděli na
zemi a povídali si. Proto mám ráda koncerty v Británii, nikdo se nikam moc
necpe.
Já se sestrou
jsme si třeba krátily čekání tím, že jsme navzájem hádaly kapely.
Pak ale odbila
osmá hodina a tudíž přesně včas na scénu nastoupili The Maccabees, skupina
kterou jsme nemusela při prvním albu, ale to jejich poslední považuju snad za
album roku. Orlando tentokrát neměl malou padací čepičku, (kterou teď tady
v Londýně všichni nosí), ale měl učesané vlasy dozadu, jak to teď nosívá.
Hrály 45 minut a zahráli vše podstatné, nejvíc jsem si užila asi hit Can you
give it, kde se lidi nejvíc zapojovali. Pak miluju Pelican, Child nebo
Feel To Follow, ale přeci jen
Maccabees jsou klidnější kapela, takže se na ně nedá tak skákat a podobně, ale
i tak to byl příjemný koncert. I když jsem si myslela že to třeba na konci
těhlech tří písní lidé víc rozjedou.
Pak se
přestavovala stage a asi po půl hodině přišli konečně i chlapíci z Ohia!
Nejprve byly
vidět jen jejich siluety jak přichází a až pak se objevili zpoza podia. Tenhle
nápad se mi hrozně líbil a vůbec výtvarné řešení celého koncertu bylo výborné.
Skvělé jednocuché projekce, třeba jen jedoucího auta nebo krajiny.. prostě
videí, které se hodily k jejich songům. Nebo live záběry samotných Black
Keys ale převedené do jen do černobílích linkek.
Black Keys
zahráli 22 písní, asi tam bylo všechno co jsem chtěla. Lidi to rozeli víc než
jsem čekala a skákali, dělali moshpity atd. Nejlepší live byly asi Dead And
Gone, Gold On The Ceiling, Run Right Back, samozřejmě i Lonely Boy, ale to už
byli lidi ke konci docela unavení.
Při Everlasting
Light se dolů spustila velká disko koule a házela tisíce odlesků na celou
aréna... krásná atmosféra!
Koncert Black
Keys můžu zařadit mezi jedny z nejlepších koncertů, které jsem zažila i
když jsem to vůbec nečekala. Nejsou ani moje nějaká nějaká zbožňovaná kapela.
Vlastně mám od nich vyloženě ráda jen tak deset písní. Ale prostě úspěch
koncertu minimálně z poloviny tvoří diváci a tady byli výborní. Nesnášim
když já bych třeba skákala a křičela, ale lidi kolem mějen stojí a ani se nehnou, tady se hýbali ostošest
a bylo na nich vidět, že si to chtějí taky pořádně užít.
Teď
doufám ještě víc, že Black Keys vyhrají všechny své nominace na Grammy.
PLAYLIST MACCABEES:
BLACK KEYS:
THE MACCABEES:
THE BLACK KEYS -LITTLE BLACK SUBMARINES
THE BLACK KEYS - EVERLASTING LIGHT
Supr report! Zítra v 6 ráno má Pohoda ohlásot tři silná jména, tak věřím právě v The Black Keys ;)
OdpovědětVymazatpravda, ti by mohli přijet!
Vymazatježiš tam jsem já :D yes, nejlepší, ale lanovkou už nikdy!:D během úterka napíšu já report, tak sleduj.
OdpovědětVymazat